řízení o pozůstalostech

Pozůstalostní řízení

Notáři jsou k vyřízení pozůstalosti pověřováni soudy podle předem stanoveného rozvrhu. V řízení o pozůstalosti mají postavení soudce.

JUDr. Lenka Leszay je jako soudní komisař pověřována k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti Obvodním soudem pro Prahu 5. Na základě rozvrhu práce stanoveného předsedou Městského soudu v Praze projednává pozůstalosti po zůstavitelích s posledním bydlištěm na Praze 5, kteří se narodili 19., 20. a 21. dne kalendářního měsíce nebo ve dnech 7.11, 7.12., 11.11., 11.12., 12.11., 12.12. a 28.11. každého roku.

Účelem řízení o pozůstalosti je potvrdit dědicům, co z pozůstalosti nabyli. Řízení se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti nejprve proběhne tzv. předběžné šetření, kdy notář pozve k jednání vypravitele pohřbu uvedeného v úmrtním listě a zjistí od něj základní informace o osobních a majetkových poměrech zůstavitele. Současně provede všechny další úkony potřebné pro zjištění aktiv a pasiv pozůstalosti a pro zjištění dědiců, včetně toho zda zůstavitel pořídil pro případ smrti (závěť, odkaz, ustanovil správce dědictví nebo vykonavatele závěti).

Pozůstalost tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. Aktivy jsou majetek a pohledávky a majetková práva, která vznikla sice až po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, které nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel. Pasiva pozůstalosti tvoří dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila jeho smrt a dále náklady pohřbu a další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele a o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici nebo že se hradí z pozůstalosti, popřípadě jsou pasivem pozůstalosti. Na dědice tedy přechází nejen majetek, ale i dluhy zůstavitele. Uplatní-li v řízení tzv. výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele jen do výše nabytého dědictví. Každý dědic má rovněž právo dědictví po smrti zůstavitele výslovným prohlášením odmítnout.

Na základě zjištěných informací notář dále vyšetří dědické právo osob, které přicházejí v úvahu jako dědicové. V případě, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, musí být zajištěno splnění toho, co nařídil. Pokud nedojde k dědění podle dědické smlouvy nebo závěti, nastane zákonná dědická posloupnost. Občanský zákoník stanoví šest dědických tříd, které přicházejí postupně v úvahu. Nejčastěji dědí rovným dílem manžel a děti (příp. jejich potomci) v první dědické skupině. Nezanechal-li zůstavitel žádné potomky, nastupují dědicové podle druhé dědické třídy a tak dále. Nabytí dědictví pak notář jako soudní komisař potvrdí osobám, jejichž dědické právo bylo na základě výsledků řízení o pozůstalosti prokázáno. Součástí konečného usnesení o dědictví je zpravidla též usnesení o vypořádání společného jmění manželů a usnesení o určení obvyklé ceny majetku, výši dluhů a čisté hodnoty dědictví.

Nemůžete-li se pozůstalostního řízení účastnit osobně, můžete se nechat zastoupit na základě plné moci.

Plná moc k řízení o pozůstalosti zde