ZÁSTAVNÍ SMLOUVA

zástavní smlouvy

Zástavní smlouva je jednou z možností, jak věřiteli zajistit úhradu dluhu. Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat, tedy věc nemovitá, věc movitá i jiné právo majetkové povahy.

Zástavní právo zakládá věřiteli možnost zástavu zpeněžit a uspokojit se z dosaženého výtěžku, pokud mu dlužník zajištěný dluh řádně a včas nesplní. Zástavní věřitel může zástavu zpeněžit ve veřejné dražbě, a pokud je tak ujednáno v zástavní smlouvě, i jiným způsobem (např. tak, že zástavu zpeněží sám tzv. prodejem z volné ruky).

Sepisujeme zástavní smlouvy k nemovitým věcem zapisovaným do katastru nemovitostí. Zástavní právo k takovým nemovitým věcem vzniká vkladem do katastru nemovitostí. Návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí vyhotovíme bezprostředně po sepsání zástavní smlouvy.

Zástavní smlouvy sepisujeme často též v případech, kdy jsou předmětem zástavy nemovité věci nezapisované do katastru nemovitostí (například sklep), obchodní závod nebo jiná věc hromadná. Zástavní právo k těmto věcem vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky („Rejstřík zástav“). Zápisem do Rejstříku zástav vzniká zástavní právo i k movitým věcem, pokud si tento způsob vzniku zástavního práva smluvní strany zvolí v zástavní smlouvě. Je to často praktičtější způsob vzniku zástavního práva než odevzdání věci zástavnímu věřiteli nebo označení věci jako věci zastavené. Zápis do Rejstříku zástav provedeme bezprostředně po uzavření zástavní smlouvy. V případě, kdy zástavní právo vzniká zápisem do Rejstříku zástav, zástvaní smlouva vyžaduje formu notářského zápisu.

Výhodou zápisu do Rejstříku zástav je též to, že pokud na věci vázne více zástavních práv, uspokojí se právo zástavního věřitele zapsané v Rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu podle pořadí zápisu přednostně před zástavním právem vzniklým jiným způsobem.

Rejstřík zástav

Zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky („Rejstřík zástav“) vzniká zástavní právo k movitým věcem, pokud si tento způsob vzniku zástavního práva smluvní strany zvolí v zástavní smlouvě,  k nemovitým věcem nezapisovaným do katastru nemovitostí (například sklep), obchodnímu závod, nebo jiné věci hromadné.

V Rejstříku zástav je možno vyhledávat. Prostřednictvím kteréhokoliv notáře je možné zjistit, zda je určitá věc zastavena či nikoliv. Smyslem je předcházení riziku koupě zastavené věci (např. automobilu).  Zástavní právo totiž působí vůči každému vlastníku zastavené věci a věřitel tak může uplatnit své zástavní právo na novém vlastníku věci, i když tento o zástavním právu nevěděl.